Se era amor | ||
Αν ήσουνα αγάπη θα με κράταγες Δε θα άνοιγες τα χέρια σου να φυγω Την πορτα σου θα πρόφτανες να κλείδωνες θα με έσφιγκες στα στήθια σου να μείνω Αν ήσουνα αγάπη θα το ένιωθα οι άντρες και τους χάρτες τους αλλάζουν αν ήσουνα αγάπη δε θα ράγιζα τα σύνορα που βάζεις με τρομάζουν Γίνε τώρα γυμνή αγκαλιά δώσ’ μου όση μου πρέπει καρδιά Τη ζωή μου αρνιέμαι, σε βρίζω θέλω τώρα αμέσως να `ρθεις βρες το δρόμο, τον τρόπο μπορείς παραμύθι μου γίνε, τ’ αξίζω! Αν ήσουνα αγάπη δε θα δήλιαζες οι έρωτες που καίνε δε παγώνουν με μούδιασες με στέγνωσες, με άδειασες τα μέτρια το ξέρεις με σκοτώνουν Γίνε τώρα γυμνή αγκαλιά δώσ’ μου όση μου πρέπει καρδιά Τη ζωή μου αρνιέμαι, σε βρίζω θέλω τώρα αμέσως να `ρθεις βρες το δρόμο, τον τρόπο μπορείς παραμύθι μου γίνε, τ’ αξίζω! | Se era amor que me segurava Não abririas as suas mãos para que eu escapasse A tua porta ficará trancada desejarias que em teu peito eu ficasse Se era amor que sentias os homens e teus mapas mudaram se era amor não me quebrarias para confinar onde conduzes com temores Abrace agora nu me dê o tanto que meu coração precisa A minha vida recusa te insultar quero agora ventos encontrar encontre a rua, o lugar que possas para na minha marcha dares valor Se era amor não angustiarias as paixões que queimam não congelam com dormências com securas com vazios modere o que sabes com trevas Abrace agora nu me dê o tanto que meu coração precisa A minha vida recusa te insultar quero agora ventos encontrar encontre a rua, o lugar que possas para na minha marcha dares valor | |
Marco Aurelio Funchal, Marco Aurelio Funchal © 06.06.2011 |
Εκτύπωση από: http://www.stixoi.info