Gli uomini di ferro | ||
Περνάν περνάν οι σιδερόφραχτοι το μαύρο πόδι μαύρο πάτημα. Μαύρα λεβέτια κουβαλάν να βάψουν μαύρα τα περβόλια μας, μαύρο να βάψουν το νερό και το καρβέλι μαύρο. Περνάν περνάν οι σιδερόφραχτοι το μαύρο πόδι μαύρο πάτημα. Φεγγάρι παγωμένο σαν σπασμένη ρόδα του αραμπά στο δρόμο απ’ έξω, το αλέτρι γκόλφι στην καρδιά του κάμπου απίστομο. Η αξίνα προσευχή στην ξώπορτα και το χωράφι απ’ το δρεπάνι κρεμασμένο. Τώρα διπλώνει την καρδιά ο παππούς όπως διπλώνει στην πετσέτα το ψωμί μετά το δείπνο κι όπως διπλώνει ο κυνηγός τα μπαρουτόσκαγα. Περνάν περνάν οι σιδερόφραχτοι το μαύρο πόδι μαύρο πάτημα. | ![]() | Passano, passano gli uomini di ferro - nero il piede, nero il passo. Reggono lebéti neri per tingere di nero i giardini nostri per tingere di nero l'acqua, e di nero la pagnotta. Passano passano gli uomini di ferro nero il piede, nero il passo. Una luna di ghiaccio come la ruota spezzata di un carretto fuori strada, l'aratro arrovesciato come un pendaglio nel cuore del campo. Il piccone alla porta d'ingresso come un'invocazione e il campo piantato in asso dalla falce. Ora il nonno ripone il cuore come dopo il desinare ripone il pane nel tovagliolo e come il cacciatore ripone le cartucce. Passano passano gli uomini di ferro nero il piede, nero il passo. |
Gian Piero Testa, Gian Piero Testa © 06.08.2014 |
Εκτύπωση από: http://www.stixoi.info