Dietro alla sella fo posto alla Morte (V. Goufas)

Βάνω τον Χάρο πισωκάπουλα
καρφώνω το φεγγάρι
και το περικαλώ
να `ρθει να με πάρει
παλικαρόπουλο.

Κι εγώ του κλέφτη κλέβω την καρδιά
κρατάω το χαλινάρι
τι έχω να του πω
της ομορφιάς τη χάρη
αχ, πως τον αγαπώ.

Να `χει στη σέλα του ζερβόδεξα
μαλαμοκαπνισμένα
άηΓιώργη τα κρατά
της λευτεριάς ταμένα
του κλέφτη τ’ άρματα.

Πέτρωσ’ η νύχτα στο κατώφλι μου
αλλού τον περιμένουν
το αίμα βρε που χύνεται
όρκος του αντρειωμένου
και δεν προδίνεται.


Dietro la sella fo posto alla Morte
inchiodo la luna
e la prego
che venga a rapirmi
un piccolo palicari
aman aman

E io rubo il cuore del clefta
reggo le redini
perché gli ho da dire
la grazia della bellezza
ah, come lo amo
aman aman

Dalla sella di qua e di là pendano
come gioielli bruniti
impugnate da san Giorgio
e votate alla libertà
le armi del clefta
aman aman

Sulla mia soglia la notte si fece pietra
in un altro posto lo aspettano
il sangue che scorre
è giuramento per il prode
e non si tradisce
aman aman

Gian Piero Testa, Gian Piero Testa © 11.02.2012

Εκτύπωση από: http://www.stixoi.info