Guarda come si perdono le strade

Κοίτα πώς χάνονται οι δρόμοι
μες στους ανθρώπους...
τα περίπτερα πως κρυώνουνε
απ’ τις βρεγμένες εφημερίδες
ο ουρανός
πως τρυπιέται στα καλώδια
και το τέλος της θάλασσας
από το βάρος των πλοίων
πόσο λυπημένες είναι οι ξεχασμένες ομπρέλες
στο τελευταίο δρομολόγιο
και το λάθος εκείνου που κατέβηκε
στην πιο πριν στάση
τα αφημένα ρούχα στο καθαριστήριο
και τη ντροπή σου
ύστερα από δυο χρόνια που βρήκες λεφτά
πως να τα ζητήσεις
πως τσούκου τσούκου
αργά μεθοδικά
μας αλλοιώνουνε
να καθορίζουμε τη στάση μας στη ζωή
από το στιλ της καρέκλας...


Guarda come si perdono le strade
in mezzo alle persone...
i chioschi come stanno intirizziti
sotto i giornali infradiciati
il cielo
com'è ferito dai fili della luce
e l'ultimo specchio di mare
dal peso delle navi
quanto sono afflitti gli ombrelli
smarriti
nella corsa precedente
e l'errore di quello che è sceso
una fermata prima
gli abiti lasciati in tintoria
e la tua vergogna
dopo due anni che non vedi un quattrino
come puoi chiederne ancora
come a poco a poco
senza fretta con metodo
ci stanno deformando
per farci stabilire il nostro posto nella vita
in base allo stile della seggiola...

Gian Piero Testa, Gian Piero Testa © 06.08.2014

Εκτύπωση από: http://www.stixoi.info